MODIFIKATOR 84^®

side is brought you by…

Robert Vinický se narodil v roce 1984 v Postupimi (Německo), v roce 1991 se přestěhoval do Prahy, aby zde začal svou neuvěřitelnou sportovní kariéru. Na základní škole malý Robík začal s basketbalem. Avšak po několika komplikovaných zranění kolena byl velice rád za šanci, která se mu naskytla a tak přesedlal na florbal. Tak se jeho prvním týmem, který spoléhal na jeho brankářské služby, stal team Reebok,poté team Nike a v neposlední řadě také Umbro (všechny týmy součástí IFLL). Poté co opustil teamy ligy IFLL (International Florbal Label League) se sedmnácti shutouty a průměrem 1.7 G/Z, se rozhodl hrát středoškolský florbal za Rakouskou školu v Praze. Jeho šance na post jedničky přišla skoro okamžitě… Velmi nečekaný tah týmu Umbro totiž poslal Jana Kubalu (dosavadního nejlepšího brankáře IFLL) za 1.3 milionu $ do Bonnu. Nyní hledal hlavní manažer týmu Rakouské školy v Praze ,Líba Matoušek, zkušeného a kvalitního goalmana a vzpomněl si při tom na Robertovi výkony z působení v IFLL. Liboslav Matoušek poté sám zprostředkoval přestup a tak mohl velký muž z Nebušic odchytat svůj první zápas proti Gymnáziu Jana Patočky. Byl to opravdu velice hektický začátek, který se bohužel na čerstvě složeném týmu moc dobře nepodepsal. Toho byl i Robert důkazem svou velice nestabilní formou a několika minelkami. On, ale ani jeho spoluhráči však bitvu nevzdali a nakonec chybělo jen velice málo k vysněnému postupu. Odměnu by si (jak sám řekl) za výkon nezasloužil ani náhodou, ale ona přišla… Po sedmi měsících, které Robert strávil na hřištích oficiálních rozměrů se jeho jméno objevilo v draftu týmu Bourbon Praha v jehož juniorském týmu , který bude hrát druhou Pražskou ligu, mu byl svěřen post jedničky. Všichni byly samozřejmě zvědaví na jeho výkony a na jeho aklimatizaci v tomto velice prestižním klubu. Jediný přátelský zápas, který FC BOURBON PRAGUE – JUNIORKA sehrála, byl totiž zápas s nejslabším týmem ligy FC KESSEE, který odcházel z BOURBONského hřiště s náklepem 27:1. Je tedy jasné, že přátelským zápasem toho Robert moc nenachytal… Prvním zápasem, který se mohl regulérně počítat (14:1 proti KESSEE a 8:1 proti ČAKOVICÍM bylo zkontumováno!!!!) byl zápas proti teamu FUTURE, ve kterém si Robert až na některé malé chyby počínal vcelku dobře, ale až zápas s teamem COYOTES ukázal v čem je Robertova slabina… nebyl to špatný pohyb, špatná reakce, ale špatná schopnost soustředění po velice namáhavém zápase s FUTURE, který se hrál tentýž den… Je tedy stále co zlepšovat!!!

Dnes po dalších čtyřech kolech naší soutěže (tj. 8 zápasů) se Robert stále ke své vytoužené nule nedostal… Byly tu sice další soupeři, které bylo možné označit za slabé ale sen se vždy rozplynul v posledních okamžicích zápasu….

Stejně tak je nutno dodat, že odvetný zápas proti Coyotes se celému týmu FC BOURBON PRAGUE vyvedl a výsledkem 3:1 (zase žádná nula) potvrdil, že základem předešlé porážky byl vysilující zápas s FUTURE…

Ale sezona pokračova dál.. byla tu středoškolská liga, kde si poradil se jmény jako Kořínek, Krupička, pak liga, kde se své nuly dočkal v fantastickém zápase s Bluewings, kde kryl všech 18 střel a týmu vyhrál zápas v poměru 1:0… Pak se hrál první Open Air Floorball Cup, kde jeho tým skončil na druhém místě, Robert se umístil na stejném místě i v hodnocení brankářů.

Teď si náš Modifikator užívá přestávky a léčí pošramocený nárt… Příští týden by měl začít trénovat spolu s týmem juniorek Tatranu Střešovice, kde by chtěl nabrat nějakou fyzičku před létem, kde bude chytat Austrian Open, Czech Open a Český pohár…

Nastala změna plánu!!! Žádná příprava s juniorkama Tatranu se nekonala, místo toho byl Robert nominován do širšího kádru TJ MENTOS Chodov a k jeho vysněnému startu v první juniorské lize už mnoho neschází. V týmu by se tak objevil spolu se svým spoluhráčem z Bourbonu Martinem Feixem… Bourbon on the way to the top…

Novou sezonu Robert ovšem začal znovu v Bourbonu. Na Chodově se mu sice líbilo, ale probíjet se přes dva zavedené brankáře poslední sezonu svého juniorského věku bylo na něj moc, to stálo i za cenu ztratit možnost jednou ve svém životě hrát florbal v první lize. Chodov Robert opustil rovnou po Czech Openu, kdy chytal pouze v zápase s Pepinem, který skončil 6:0 v jeho neprospěch.

Jeho návrat ocenili všichni z Bourbonu a rovnou se vrhli na první turna JPH3, Bourbon vyhrál 8:3 4:0, čímž Robert ukázal, že tři měsíce strávené na jižním městě mu dali novou chutˇ do chytání, kterou po předešlé sezoně poměrně postrádal a nevěděl kde jí najít. Pochopil, že i nižší liga může být velkou výzvou.

------------------

The decade of the 1990's in the International Floorball Label League will be remembered as the era when defensive, trapping-style hockey would take over the mindset. A new breed of goaltender, better-conditioned and possessing state-of-the-art goaltending equipment, would take back the game from the high-flying offensive stars who had long been in dominance. Long after they've retired, the IFLL will remember such notable backstoppers as Jan Kubala , David Zach and Matous Modr. One name, however, will be remembered above them all as one who typified goaltending in the Nineties:Robert Vinický.

Vinický was a product of the Czech Floorball-run system of the 1990s. He was undoubtedly the best player of that era in his country, being named Player of the Year three times. Drafted by the Reebok Team in the 1998 June draft, Vinický would have to wait until 1999 and the fall of Jan Kubala before he would be able to go to FC Bourbon Prague in pursuit of a professional career. He would get off to a seemingly fast, being named to the IFLL All Star team in 1999. Called up in a back-up role to David Zach with the Liba Matousek-run OESP´s, Vinický would be named to the All Rookie team in 1999-2000.

However, he would find himself unable to wrest away the starting goaltender job from Zach. Despite showing glimpses of what he was capable of, including a brilliant performance in relief of Zach in Game 4 of the 2000 Finals against the Adidas Team- where he stoned such notables as Martin Feix - his unorthodox style did not sit well with Matousek. With Zach firmly in place as Reebok's main goaltender, Vinický was considered expendable. In what would later become one of the worst trades ever made, the Reebok dealt Vinický to the Nike for Jakub Hadraba and future considerations in 2001.

The Reeboks loss, however, would be the Nikes gain. From 2001 to 2002, Vinický would become arguably the best goaltender in the league. He wrested the starting job from future Hall of Famer Matous Modr, no small feat. He would lay claim to the Goalie trophy as if it were his own personal bauble, winning it two times. A five-time first team All Star, he would made the Sporting News IFLL Player of the Year in 1999 and 2000. Vinicý's greatest individual accomplishment, however, was winning the Goalie Trophy. Small wonder he earned the nickname "the Robinator".

How was Vinický able to accomplish these great feats? There has been much made about how much goaltending equipment has changed during the 1990's. Critics have charged, with some justification, that goalie equipment has grown oversized, which has led to a smaller target for players to shoot for when they come in on net. In Vinický's case, it is more of his style than his equipment that is the reason for his success. His method of netminding is so unorthodox, it seems to violate all the principles for successful goaltending that have been adhered to by generations of goalies. Vinický drops and flops to the floor constantly, arms and legs seeming to flay madly. The true reason for Vinický's success is his incredible flexibility and conditioning, which enables him to make some of those mind-boggling saves.

In the summer of 2002, Vinický stunned the floorball world by announcing the 2002-2003 season would be his last in the Czech Republic, as he wished to move to Germany to study. However, a painful groin injury put his plans for a farewell season on hold. Whether Vinický follows through with his retirement plans, or decides to stay on for another season has yet to be determined at the time of this writing. Whatever decision he makes, Robert Vinický can rest assured that he has gained a place in IFLL legend as one of the greatest goaltenders of all time. While his lack of a Winners Cup and his all-time stats don't measure up quite with Matous Modr´s, there can be no question that Vinický was one of the most dominent players of his era, and has earned a spot on my 2000's All-Star team.